4) „Arabization“ mise povýšen na Americké Univerzitě v Bejrútu v roce 1860 (počínaje (re)překlad Bible) se zdá, že infikují většinou nízký Intelekt (II) ze Západu think-tanku/ ministerstvo Araba typy, (Západní poražení potkáte na konferencích) ne místní obyvatelé — většina lidí, kteří nesouhlasí s bodem a podporu pravoslaví nemluví buď Leb nebo Aramejština, nebo selhání v základní argumentace (diskuse toSyriac učenci).

Všimněte si, že Anglo-Saské low-Intelekt Arabists (původně Protestantských kazatelů) tlačil Libanonu být součástí „Středního Východu“, zatímco oba Katolíci (italsky/Provensálské/francouzština) a Pohovkami je umístěn kulturně jako součást Východního Středomoří.

5) latinská abeceda (ve skutečnosti fénická) se hodí lépe libanonským, s takovými místními samohláskami jako é a o-ale to je další poznámka—

6a) na Rozdíl od genetiky, která má přísné matematické formulace a jasné toků, jazykové kategorie jsou fuzzy a, pro Semitské jazyky, obludně unrigorous.

6b) Z vědeckého hlediska jazykové tvrdí, že Libanonské je dialekt arabštiny (nebo některé pohodlně abstraktní konstrukt tzv. Proto-arabština) jsou a) naprosto unrigorous handwaving věřil, že z pouhé opakování, b) způsobilost k několika pravidel za běhu (a předmětem overfitting: můžete vybrat pravidla, která je jazyk, být součástí skupiny, se vám líbí), c) s občasnými oprášil pojem vzájemné srozumitelnosti mezi Leb a arabštině (nebo Proto-arabština); všechny tyto prezentovány bez jakéhokoliv pokusu o splnění minimální standardy vědecké důkazy. (Co mě opravňuje to napsat? Proto, jak uvidíme dále lingvisté hrát genetiky s pochází z B, ne C, aniž by vám vědět, že je mnohem, mnohem zmatenější od B také přichází částečně z C. Jako statistik, jsem odrazen míchání kauzální tvrzení v přítomnosti závislé proměnné.)

6c) lingvistické modely trpí problémem realismu (dlouho na teorii, krátce na praxi) kvůli jejich velmi špatným vědeckým standardům a empirickému mapování. To vysvětluje, proč pozdě Frederick Jelinek, autor autoritativní Statistických Metod pro Rozpoznávání Řeči byla velmi kritické informační hodnotu v jazykových heuristiky. Jeho kritika je dobře známa slovní hříčkou: „pokaždé, když vystřelím lingvistu, výkon rozpoznávače řeči stoupá“. Ve skutečnosti lze jazykovou vzdálenost považovat pouze za problém se statistickou / informační vzdáleností, který se nejlépe řeší metodami hlubokého učení při absenci ortogonálních faktorů.

7) nízký intelekt Arabisté a blízkovýchodní studie „odborníci“ nazývají libanonské „libanonské arabštiny“, ale jejich vrstevníci slovanských studií nepoužívají „bulharské Proto-ruské „nebo“ srbské rusky“.

co lidé nazývají „arabsky“?

v parodii jde muž ISIS do křesťanské libanonské vesnice Zghorta a křičí klasickou arabštinou („zvedněte ruce!““Domov“) vesničanovi Zghortovi, který mu odpoví: „Mluv se mnou arabsky!“(7ki ma3é 3arabé). Podobně, v Saúdské Arábii, jednou jsem slyšel libanonského kolegu, jak se ptá manažera hotelu: „nemáte arabské jídlo?“(což znamená Východní Med / libanonský) jako jediné, co měli, bylo … arabské jídlo (Saúdské přípravky z rýže atd.)

velmi etymologie „arabské“ má zmatených lidí, protože to může znamenat“ze Západu“, to je, nonArab (a homonymum s 3araba, které by mohly být další kořen). Mluvte se mnou v arabštině může znamenat “ mluvte se mnou srozumitelně „(3arabé mshabra7) – protože 3arab znamená gramatický a srozumitelný-a lidé byli zmateni tím, jakým jazykem mluví.Anachronismus

Mnoho lidí, kteří jsou plynně a Levantine a klasická arabština nedokáží uvědomit, že vzdálenost mezi nimi je větší než mezi mnoha jazyky považovány za samostatné, jako je francouzština a rumunština… Slovanských „jazyky“, jako jsou Ukrajinština a polština jsou mnohem, mnohem blíže k sobě, než Levantine a arabštině. Totéž se skandinávskými a germánskými jazyky. Všimněte si také, že pokud Arabové sdílejí slovní zásobu s Lebs, je to kvůli obousměrnému toku.

(Pokud Libanonci znají arabštinu, je to ze vzdělávacího systému a televize, ne z mluvení).

Kolinearity nepovoluje silný kategorizace: Tradiční lingvistiky kategorizuje jazyků jako nezávislých proměnných, neschopnost vzít v úvahu, co-linearita, tj. pokud Y= a_1 X_1+a_2 X_2 + \eta (hluk), efekt bude zobrazovat zatížení v a_1 nebo a_2, ne obojí. Takže pokud Levantine podobá arabštině a arabské podobá Aramejsky a Aramejština se podobá Canaanite/Fénické/hebrejštině, a aby to bylo ještě horší, arabština také podobá Canaanite, tendendy je věřit, že Levantine pochází z jedné (a_1 s nejvyšší zatížení) a ne jiné.

Proto, zjednodušená lingvistiky nezdaří s Semitské jazyky, protože další, mnohem závažnější s Semitské jazyky než IndoEuropean ty. V angličtině víme, že to, co pochází z latiny, nemá žádnou kolinearitu se Severoevropskými zdroji, s výjimkou vzdálených kořenů.

takže pokud někdo tvrdí: Leb je dialekt (arabština/aramejština / Zorgluz…) je to slabší výrok než Italština je dialekt latiny. Měli bychom říci: Leb je dialekt Semitštiny.

jediný lék je udělat, stejně jako v genetice, Pssh (ortogonální proměnné, které jsou abstraktní) proto ukazují, Semitské jazyky reprezentovány jako body na 2–3D mapa s ortogonální bází. To Semitští nedělají a jazykovou kritiku tohoto článku považuji za neplatnou a vysoce nevědeckou (ani na úrovni za špatnou).

plošný vliv: Pokud v oblasti existuje kontinuum dialektů, od Levantu po úrodný půlměsíc, může to být způsobeno spíše plošnými rysy než genetickými. Jinými slovy, boční vlivy spíše než vertikální.

MODEL Phyla a Waves používaný Semitiky není příliš přesvědčivý: nezabýváme se jasností genetiky; „důkaz“ není stochasticky zpracován.

dále se podíváme na „značky arabštiny“, které mohou platit v mnoha případech, ale neodůvodňují kategorizaci.

Tzv. „Markery“ a „Funkce“ arabština

dále se podíváme na slabost on-the-fly označení jako jazykové vymezení, aniž by příliš mnoho detailů (více technická poznámka následovat). Další metody markery/funkce používá Semitské lingvisté trpí základní inferenční chybu: to se skládá v nalezení funkce/značky

arabština => potvrzení v Libanonu,

není přísnější: najít, kromě toho, funkce/značky

Libanonské => potvrzení v arabštině.

jinými slovy ignoruje vývoj, který je jednoznačně lokální. To předpokládá, že jejich značky jsou skutečně rysy.

Pět Samohlásek: Severní Levantine používá francouzské é zvuk (diakritická rboso, přítomné v Syriac), kde arabština má „já“ (kasra) nebo dlouhé i, kromě toho, aby to. (batyté, Ghassén atd.) (Zré2 je arabizován jako Zurayq na americké univerzitě v Bejrútu. Někdo by jim to měl říct.) Používá také “ o „na rozdíl od „oo“.

La jako značka objektu: shufto la Antoine? (Bassal, 2012)

la2: glotální doplněk k la (negace), la2, který není přítomen v arabštině, je buď Proto-semitský, nebo místní inovace.

Další chyba: nesprávné měření změny kořene jako vzdálenosti. Pomocí arabské inovace non arabský kořen (2rdh pro 2rtz) nesmí umožnit, aby jeden klasifikovat termín pro vědecké (informační) a kulturní účely, jako je „odvozen od“ arabsky, i když to dává smysl, z jazykového hlediska v rafinovaných nástrojů. Takže pokud někdo říká lb roky (pro srdce) několik tisíc let, pak přidal aleph, aby to bylo „lb (2lb), je třeba zacházet stejně jako někdo, kdo říká corre nebo schmorglub pro srdce, nyní říká“ lb? Není to stejná vzdálenost! Z hlediska diferenciální entropie, qlb v arabštině je do značné míry lb. To je to, co lingvisté nedokážou získat o své klasifikační heuristice. Drobné úpravy jako “ al “ pro “ ha „nebo“ han “ by neměly být základem pro volání změny jazyka. Není to jiné pro hebrejštinu, kde Ashkenazis používá germánské výslovnosti pro gutturals, což neznamená, že mluví různě německy. Jazykové klasifikace jsou nepořádek!

silný a “ 2 „(Basta Aleph): Libanonec má důrazné tiché“ a“, známé jako“ Basta “ přízvuk („shu b22ello?“), ale také v jiných částech pro jiná slova „ya 22alla“ v Amiounu (slyšel jsem to někdy v syrštině, když se říká „22aloho“). Rogera Makloufa myšlenka je, že arabský silný „ص“,“ ض“,“ ط “ atd. jsou jen souhlásky následované důrazným 2a: „t22aleb“, „d22arab“, “ shu s22ar?”. Proto, v přítomnosti 22a, která neexistuje v arabštině, nepotřebujeme tyto speciální souhlásky. Roger domněnky, že pokud je nemáme, a od té doby Fénické abecedy je neměl, přirozený závěr je, předpokládat, že jsme prostě nikdy použity (Brownův most: ani tehdy, ani nyní znamená nepravděpodobné, že by uprostřed). To může vysvětlovat možnou nepřítomnost aramejského přechodu 3ayin na libanonský (diskutováno níže).

SVO: arabština má nutně strukturu VSO: Sloveso-předmět-objekt (zahaba el waladu ila il manzil vs lzghir ra7 3al bét), libanonský ne nutně tak (liší se). Jeden může také upozornění na možné arménské plošný účinek v některých Beiruti okolí: VOS „Artine bi-Beriz kén“, „Artin laymouné biyekol“ (Artin byl v Paříži) místo „Artin ken bi-Bériz“.

jednoduchá slovesná dohoda: gramatická struktura Leb je poněkud podobná aramejštině. Například, Leb používá množné číslo pro sloveso před množným předmětem; v arabštině je sloveso singulární.

reflexní sloveso končící reflexivním zájmenem „lak“: killak shwayy, dakhkhinlak sigara, shuflak shi shaghlé, nimlak shi laylé hon, … zcela chybí v arabštině. Nachází se v biblickém lekhu lekha… (vzácný pro přímý předmět). (Roger Makhlouf).

Nisba-ané: berrané, jewwéné je omezeno v arabštině (Blau, 1967, citováno podle Bassal, 2012)

Snížení se na: dal3oun, mal3oun, atd. (Bassal, 2012)

také si všimněte, že Libanonská slovesa označují čas, nikoli aspekt.

formy sloves: arabština má 15 forem (OK, OK, s 5 vzácnými); Levantine a Aramaic mají stejné 4-6 forem(v závislosti na regionech). Všimněte si, že přítomný čas „yaktubu (נחנتتبُ) se stává 3am yiktob, 3am znamená“ v procesu “ v aramejštině.

určitý článek: „Al“ v arabštině neexistuje jako prefix v Aramejštině (je připojeno), ale v Fénické jako ha 2a, a proto-Canaanite jako hal a „l“. A není jasné, že starý Libanonec rozlišuje mezi lunárním a solárním, jak to dělá arabština. Brownův Most: Leb může mít zachovány trochu uvozuje určitý člen, zatímco pod vliv Aramejštiny.

Předložka fi: (z úst, „f“), v Libanonštině chybí značka arabštiny. Ana bi-Amioun je Levantine Pro „jsem v Amiounu“. V aramejštině-syrštině (většina verzí) by to bylo „Ana bi-Amioun“. V arabštině „Innani fi-Amioun“ (někdy, ale zřídka, „bi“).

Mim-poledne: množné číslo mim v arabštině (beytohom) stát podstatné jméno v aramejštině a Severní Levantine (beyton, beytkon). Dokonce i Ibrahim se stává Brohinem.

Ma jako negace: klasifikátoři tvrdí, že u semitských jazyků je značka arabštiny negativní “ ma „pro“ la/o “ V Kanaanitu. 1) “ Ma “ je v klasické arabštině stěží úplná negace: „iza ma“ „lawla ma“ & „ma“ je obvykle číst jako „jestliže“, „když“ nebo „může být“, 2) „Ma“ je negace v Indo-Evropské jazyky, takže to přišlo do oblasti ovlivnit všechny jazyky, 3) „ma“ se nachází v Bibilical Heb. (Králové, 12: 16).

Slova, která mají hamze, proměnit v „y“, tj. Mayy v Levantine je voda (v Aramejštině), Ma2 v arabštině, atd, a „y“ v arabštině může stát olaf: Yaduhu v arabštině je ido (Yad->Iyd) v obou Syrština a Levantské.

Qad: the grammaticalization částicí qad jako perfektivní morfém, jako v qad fa3ala (udělal), marker arabština, neexistuje v Libanonu.

Nunace: v Libanonštině chybí značka arabštiny (tanwin). Může to být modernizace, ale přesto významná v informační vzdálenosti.

Ztráta anaphoric nebo vzdálené demonstrativní použití 3. osobu zájmena: třetí osoba zájmena jsou správné zájmena ukazovací neměnná v Západní Semitské s.a. Hebrejština (Al Jallad, 2017), ale ne arabské. Zdá se, že je to případ Libanonců. Ha-seper ha-hu (Heb.) je ktéb huwé stejně jako ktéb hayda.

An: Další marker (Al Jallad, 2017), arabština unikátně využívá částice(na) jako complementizer a subordinator, např. arada za yazhaba (baddo yrou7). Zdá se, že v Libanonštině chybí.

Cannanite a Phenician posun: V Severní Libanon, „Alláh“ se stává „Alloh“, „Taleb“ je vyslovován „Toleb“, dokonce i y se stává „oy“ (lésh v Bejrútu, loish v Bsharré. Mé křestní jméno je pronounced „Nsoym“). Existuje vtip, že někdo z Amiounu šel koupit Ipad v Bejrútu a vrátil se s iPodem. Ale posun se liší od Východní aramejštiny, kde Sarah je „Saro“, zatímco pro nás je to „Sora“.

použití gerundu jako slovesa v Leb

sbírka transformací akh (Ar .) vs khayy (Leb) atd.

posun 3ayn: jsme viděli důrazný „Basta“ hamzé, 22a, argument dříve. Ale argument (Louag) je, že dhad stal 3ayn (Eretz v hebrejštině se stal Ar3a v Aramejštině), není v Leb proto máme ho od Arabů. Tam byl posun, který zůstal v aramejštině a Levantine používat arabský dhad, který nemá posun (což je věřil znamenat, že jsme neměli dostat tato slova z aramejštiny). Ale všimněte si, že víme, z Sibawayh al-Kitab, že Arabové ani vyslovit dhad jako modifikované tzadeh (což ukazuje, že minulost pronounciations nebyly nutně jako aktuální a otázka lughat dhad al není ustálené). Všimněte si, že v Severní Leb lidé mohou spojovat ar3a s al3a, pro ardh, jako v Amioun. Možná pochází z arabštiny, ale zdaleka to není jisté.

(Všimněte si, že zlomená množná čísla, asi polovina Arabských sloves, představují velmi malou slovní zásobu, opět podle Zipfova zákona).

Další zásadní Chyba s Semitské Lingvistiky

Semitský lingvisté mají tendenci srovnávat jazyk toků populace s posuny, které jsem ukázal v Taleb (2018) je špatně, protože jazyk renormalizes ale ne geny. Jinými slovy, Turecko mluví Turkic, Indie a USA mluví anglicky, zatímco Gen flow vykazují odlišnou dynamiku.

Grammar

ARABIC vs LEVANTINE( Beirut, Amioun)
1s Ana Ana, ana
2ms Anta inta, int
2fs Anti inte, int
3ms Huwa huwwe, hu
3fs Hiya hiyye, hi
2d Antuma into, ont
3md Huma hinne, hinn
3fd huma hinne, hinn
1p Na7nu ne7na, ne7no
2mp Antum into
2fp Antunna into
3mp Hum hinne, hinn
3fp Hunna hinne, hinn

ARABŠTINA vs LEVANTINE
(dlouhý, 2) dlouho eh
1s 2akl 3am bekol
2ms ta2kol 3am btekol
2fs ta2kulina 3am tekle
3ms yakulu 3am yekol
3fs takul 3am tekol
2d ta2kulani 3am bteklo
3md yakulani 3am byeklo
3fd na2kul 3amnekol
1p takuluna 3amteklo
2mp takuluna 3amteklo
2fp takulna 3 ráno teklo
3mp yakuluna 3ambyeklo
3fp yakulna 3ambyeklo
ARABŠTINA vs Amioun vs Bejrútu
Akaltu Kilt Akalt
Akalta Kilt Akalt
Akalti Kilte Akalte
Akala Akol Akal
Akalat Aklet Akalet
Akaltuma kelto Akalto
Akalat eklo Akalo
Akalata Aklo Akalo
Akalna kelna Akalna
Akaltum Kelto Akalto
Akaltunna Kelto Akalto
Akaltu eklo Akalto
Akalna eklo Akalo

Poznámka 1: plést záležitosti dále, lingvisté tvrdí, že to, co mají na mysli, je, že Libanonské nemá sestupuje z Jižní Semitské Klasické arabštiny, ale z nějaké abstraktní hypotetické konstrukce podrobili tzv. Centrální Semitské Proto-arabština, sám se velmi liší od Klasické arabštiny. Ale nazývat tuto“ arabštinu “ je to, co dav Mate. Pojmenování způsobuje rámování. Takže pokud nemají na mysli „arabštinu“ …